Jen málokdo zná pražský development tak jako Milorad Miškovič. Na realitním trhu působí temperamentní Srb už více než 25 let – spolupracoval s předními developery, založil Karlin Port Real Estate, stál za proměnou pražského Karlína a jako investor je součástí velkých projektů jako Rohan City či Smíchov City. K aktuální výstavbě v Praze má ale velké výhrady.

Jedním z důvodů je například komplikovaný povolovací proces. „To je důvod, proč se v posledních čtyřech letech přesunuly desítky českých investorů z Prahy do Bělehradu. Zdejší úřady nejsou schopné se poprat s tím, co potřebují investoři. Nikdo navíc přesně neví, kdo má o čem rozhodovat,“ dodává Milorad Miško Miškovič v rozhovoru pro SZ Byznys s tím, že velkým problémem je také neschválený Metropolitní plán.

„Měl být v roce 2014. Dnes máme rok 2023. Než se schválí, budou to další dva až tři roky a pak bude probíhat implementace. Než uvidíme výsledek, nový územní plán a tedy i víc pozemků, víc bytových jednotek v nabídce a lepší ceny, bojím se, že už moje profesní kariéra skončí,“ dodává.

Pro pokles ceny není důvod. Naopak

Právě obrovský nedostatek bytů je podle něj důvodem, proč ceny nemovitostí ani v případné ekonomické krizi nepůjdou dolů.

„Podle hlavního města je tu deficit 60 tisíc bytů. Já jako developer se domnívám, že ten deficit v Praze je dokonce 120 tisíc bytů. V loňském roce se dokončilo historicky nejvíc bytů – sedm tisíc. To je nic,“ říká s tím, že v aktuální situaci vysokých úrokových sazeb a drahých hypoték se navíc mnoho projektů pozastavilo či odložilo. To bude důvodem toho, že v roce 2024 bude na trh dodáno historicky nejméně bytů od roku 1990, což jejich cenu opět vyžene nahoru.

„Ten deficit je tak obrovský, že není důvod pro to, aby šly ceny dolů. Navíc při dvacetiprocentní inflaci se nemovitosti opět stanou vyhledávanou investicí – jen co se Češi zbaví současného strachu, což bude podle mého do půl roku,“ dodává.

Prázdné stránky v encyklopedii architektury

„Praha by měla být barevnější. Barevnější ve smyslu architektury – mělo by tu být víc kontrastu,“ popisuje pak svůj pohled na podobu metropole Miškovič. Každé období má podle něj vlastní architektonický podpis – jenže ten současný v Praze aktuálně velmi chybí.

„Až se jednou – za padesát, nebo sto let bude vydávat encyklopedie o architektuře hlavního města, budou tam za tuto dekádu prázdné stránky. Každý typ architektury má být reflexí dané doby, jenže teď se to neděje,“ říká Miškovič s tím, že Praha nemá zůstat zakonzervované historické město, kde se budou kopírovat činžovní domy z osmnáctého století.

„Je tu potřeba kontrast, který chybí. Kontrast, který vidíte kdekoliv v Evropě – od Frankfurtu přes Kodaň, Paříž, o Londýnu ani nemluvím, “ říká s tím, že Praha je na evropské poměry mimořádně konzervativní a vzniká tu málo projektů, které by se daly označit za architektonické skvosty.

Zároveň mu chybí umění na veřejném prostranství. „Na rozdíl od jiných evropských metropolí se investoři i zástupci města velmi málo věnují zvelebení veřejných prostor. Je třeba osvěžit město i ve smyslu kultury a kultura opravdu nejsou jen divadla i kina. V Praze chybí víc provokativního designu českých umělců. Je spousta míst v Praze, kde by se na veřejných plochách daly postavit,“ dodává.

Ocenění až v čase

Jedním z důvodů je podle něj typická česká mentalita. „Češi oceňují nové věci až v čase. Vždy říkám, že nejlepší příklad je Tančící dům. Když se měl začít realizovat, bylo 95 procent lidí proti. Pět let trvalo, než si to sednulo a dnes ho stejných 95 procent lidí velebí. Vy Češi přijímáte věci pomalu, potřebujete je analyzovat, trápíte se tím a pak řeknete, že jste spokojeni,“ dodává s tím, že toto je jeden z důvodů, proč tu není více zajímavých staveb.

„Je to špatná zpráva. Peníze jsou, ale kreativita, otevřenost a snaha přivést do Prahy novou krev chybí,“ říká Miškovič. Další věc, která mu v Praze chybí, je zvelebování veřejných prostor a osvěžení města prostřednictvím kultury – například soch na veřejném prostranství.

— Zuzana Hodková | Seznam zprávy